Andreo, ve Spořce sis zkusila už několik pozic. Jakou zastáváš aktuálně a co obnáší?

Působím jako HR specialistka v týmu People & Culture, kde se zaměřuji na procesy, vzdělávání a odměňování. S týmem se věnujeme různým oblastem, od talent managementu přes succession planning až po performance management. U posledního ze zmíněných se teď zabýváme novým nastavením jeho procesu a snažíme se o přechod jednotlivých části do výkonnějšího technického prostředí. Analyzujeme zadávání a vyhodnocování cílů v celé bance a hledáme podobu ideálního řešení.

Kolik vás v týmu dohromady je, a podnikáte něco i mimo běžnou pracovní agendu?

Náš squad tvoří šest lidí, pokud počítám i šéfovou Renču. Jsme tam všichni „procesáři“ a „vzdělávači“. Pak máme ještě analytika, který nám pomáhá s řešením různých IT zadání. Nedávno jsme se společně zúčastnili projektu Spořka Českem – dobrovolnické akce, během které člověk pomáhá svému okolí a přitom může zažít hodně legrace. Tentokrát jsme vyráželi z Davle a uklízeli černou skládku. Člověk se trochu zapotí, ale za dobrý pocit to stojí.

Jak dlouho ve Spořce pracuješ, a jak ses k práci v ní dostala?

Jsem tu osmým rokem a moc spokojená 😊. Předtím jsem pracovala v různých IT startupech, ale lákalo mě vyzkoušet si korporát. Pozorovala jsem, že Spořka kope za technologický pokrok, což u mě vyvolalo první sympatie. Zároveň se mi líbila i vypsaná juniorní pozice Business Partnera pro regiony. V rámci té jsem měla na starosti severozápadní Čechy a jezdila po pobočkové síti. Namátkou třeba do Berouna, Liberce a Chomutova, ale i po bližším okolí Prahy. Takhle jsem cestovala asi čtyři roky, než jsem šla na mateřskou dovolenou.

Po jaké době ses rozhodla z mateřské vrátit?

Byla jsem doma asi půl roku. Nechtělo se mi úplně vyskočit z procesu, takže jsem u sebe měla pracovní notebook a mobil. Bylo moc milé, že mi chodily newslettery se spořkovými novinkami. Když jsem chtěla, připojovala jsem se na týmové ceremonie, a cítila se stále součástí.

V průběhu mé mateřské nastoupil nový šéf a já mu poslala přivítací e-mail, že jsem v případě potřeby k dispozici. Samozřejmě s miminkem jsem už nechtěla tolik cestovat, a tak mi umožnil poloviční úvazek Business Partnera Juniora na centrále. Vypomáhala jsem svým seniorně starším kolegům a mohla pracovat z domova. To mi dovolilo krásně skloubit práci se starostí o malého syna.

Těšila ses na návrat do kanceláře nebo jsi chtěla doma zůstat co nejdéle?

Jednoznačně těšila, online už mi nestačil. Přála jsem si vídat se s kolegy a zároveň zvýšit úvazek. Na téhle pozici to nebylo možné, ale zrovna hledali parťáka do náboru, a tak jsem se stala IT recruiterkou. To mi bylo šité jak na míru! 😊 Strávila jsem tak nějakou dobu, než přestal být nábor intenzivní. Posunula jsem se do současné pozice, kde si stále držím 80 % úvazek. Volná odpoledne po práci pro mě znamenají primárně rodinný čas.

Co bys poradila maminkám, které se chtějí vrátit do práce? 

Nejprve se ujistit, že je dítě ve školce spokojené a až když vše funguje, plánovat návrat do práce. U mě se synem probíhaly „nástupy“ zároveň – znělo to jako dobrý plán. Ten ale selhal, když se tam synovi z počátku nelíbilo. Já měla naštěstí skvělého šéfa, který mi v tu chvíli umožnil fungovat flexibilně. Řídila jsem si svůj čas stoprocentně sama podle povinností a okolností. Za to mu zpětně moc děkuju.

A co manažerům? Jakou radu bys dala jim?

Nebát se dát maminkám svobodu pracovat flexibilně. Maminky na zkrácený úvazek často pracují velmi efektivně a využívají svůj čas naplno. Může se stát, že odvedou podobně práce jako někdo s plným úvazkem, kdo nechvátá. Důležité je vydržet, i když začátky mohou být složité, a podpořit je. Věřte, že se to vrátí v jejich úsilí.

Prozradíš nám, co tě na Spořce nejvíc baví?

Vyhovuje mi, že vše funguje, jak má. Ani mi nepřijde, že jsme v korporátním prostředí. Práce je různorodá – mimo standardní náplň práce ještě školím nováčky Vítejte v ČS a jsem aktivním dobrovolníkem pro Abecedu peněz. Poznala jsem tu už velkou spoustu kolegů a bezva lidí. Týmové ceremonie nejsou jen pracovní, bavíme se přátelsky, což je pro mě důležité. Už se mi podařilo napáchat i pár chyb a zjistila jsem, že hlavu mi nikdo neutrhne. Vše se dá napravit a nebojím se přiznat, když se něco nepovede.

Máš na závěr nějaký tip, jak si udržet čistou hlavu?

Dělat, co vás baví, nastavit si hranice a nenechat se zahltit povinnostmi. Každý den cvičím jógu nebo běhám s pejskem, bez pohybu bych neuměla fungovat. Díky mindfulness a wellbeingu se cítím dobře.