Zmiňuješ, že AI už není jen nástroj, ale představuje celkovou změnu práce. Čeho všeho se tato změna dotýká?

Dnes už naštěstí AI nikdo nevnímá jen jako další technologii. Na základní úrovni mění způsob, jak pracujeme. Zrychluje práci, automatizuje činnosti a pomáhá lidem zvládat více úkolů. Mnohem zajímavější ale je, že díky AI dnes lidé dokážou překračovat hranice svých původních rolí. Manažer může být zároveň analytikem, marketér sociologem a vzdělavatel tvůrcem aplikací. Firmy tak postupně zjišťují, že skutečná síla AI nespočívá jen v tom dělat práci rychleji, ale v tom změnit způsob, jak vůbec vytvářejí hodnotu pro klienty nebo uvnitř firmy.

Jaké vidíš skutečné přínosy práce s AI, ať už ve vzdělávání, práci nebo každodenním životě? A jaké nové dovednosti si díky technologiím lidé přirozeně osvojují?

Posuny v práci s AI jsou dnes opravdu dramatické a rychle se promítají i do běžného života. Zpočátku lidé využívali AI hlavně pro jednoduché úkoly, dnes ji už používají i jako osobního kouče nebo partnera pro organizaci času, práce i života a mnozí si i začínají si tvořit a řídit své vlastní pomocníky, agenty. AI se přirozeně stala součástí každodenního fungování mnoha lidí.

Zároveň se mění i způsob, jak technologie používáme v práci a vzdělávání. Už nejde jen o shrnutí meetingu nebo rychlé odpovědi. Lidé si rozšiřují své schopnosti, pronikají do oborů, které dříve neznali, a dokážou kvalifikovaněji reagovat na témata mimo svou expertízu. Největší přínos tak není v automatizaci, ale v rozšiřování lidských možností. Já sám se teď po letech vrátil v některých projektech ke svým bývalým řemeslům, k software engineeringu nebo sociologii.

AI má ale i své stinné stránky. Pokud ji používáme bez rozmyslu, můžeme oslabovat kritické myšlení, ztrácet část kreativity a stát se spíše už jen kurátory než tvůrci. Technologie navíc může i zvyšovat mentální náročnost práce nebo vytvořit návykové pracovní tempo, ze kterého se člověk jen těžko odpojuje. 

Mohl bys vysvětlit termín „AI slop“? Čeho bychom se měli vyvarovat?

Termín „AI slop“ označuje obsah vytvořený pomocí AI, který je na první pohled umělý, generický, zaměnitelný a bez osobitosti. Typicky ho poznáte třeba na sociálních sítích ve chvíli, kdy máte pocit, že příspěvky od různých lidí píše jeden a ten samý autor. Texty bývají stylisticky podobné a často postrádají lidský pohled nebo uvěřitelnou emoci. Podobný problém se objevuje i ve vizuálním obsahu. Mnoho AI kampaní nebo generovaných fotografií veřejnost přijala negativně, asi protože jim chyběl lidský dotek a autenticita. Právě proto je dnes důležité zachovat si v komunikaci lidskost a určitou nedokonalost, autenticitu či osobní zkušenost. 

V kontextu lidských sítí v poslední době vnímám zvýšenou potřebu lidí potkávat se osobně a offline.  Možná se to děje i jako reakce na všudypřítomný AI obsah kolem nás. 

Mnoho lidí vnímá AI jako hrozbu. Nahrazuje nás, nebo naopak rozšiřuje naše možnosti? Co v tomto ohledu ukazují data a průzkumy?

Umělá inteligence plošně nenahrazuje lidi, ale rozšiřuje jejich možnosti. Ve většině znalostních profesí už dnes dává smysl AI využívat jako parťáka, který pomáhá zrychlit práci, rozšířit kompetence a dosahovat lepších výsledků. Někdy se proto mluví o konceptu „human AI power couple “, tedy o potenciálně nesmírně výkonném tandemu člověka a technologie. Ukazuje se totiž, že stejně jako AI může rozvinout nás, tak některé klíčové lidské schopnosti AI stále neumí nahradit. Patří mezi ně například intuice, schopnost rozhodování v komplexních situacích nebo vkus a cit pro kvalitu. Právě tyto lidské vlastnosti budou stále důležitější při práci s AI.

Zároveň ale platí, že role založené na rutinní práci u počítače se budou výrazně proměňovat. Stále častěji zaznívá, že AI práci úplně nevezme, ale výhodu získají lidé, kteří ji umí efektivně používat. Budou vznikat i nové profese a kombinace rolí.  Na významu navíc poroste práce zaměřená na lidské vztahy, kreativitu a schopnost udržovat skutečné spojení mezi lidmi.

Kam se podle tebe v blízké budoucnosti posune práce s AI, a jaký dopad to může mít na naše pracovní i osobní životy?

Čím dál víc lidí se dnes nebojí jen ztráty práce, ale hlavně ztráty relevance. Pokud totiž AI změní celý obor, není jisté, že člověk najde podobnou práci jinde. S tím souvisí i obava ze ztráty identity a pocitu vlastní užitečnosti. Zároveň neexistuje jednoduchý návod, jak se na nástup AI připravit. Jediné, co se ukazuje jako nutné, je ochota učit se, měnit své návyky a nelpět na dosavadních jistotách. Firmy přitom musí AI zavádět způsobem, který počítá i s lidskou stránkou celé změny.

Optimistický pohled ale říká, že lidé, kteří si s AI najdou vlastní způsob spolupráce, budou stále velmi potřební. AI totiž otevírá možnosti tvořit věci, které byly dříve nedostupné — od podnikání přes analytiku až po kreativní projekty. Právě proto může být AI obrovskou příležitostí pro lidi s energií, podnikavostí a možná i trochu překvapivě imaginací: umět si představit, kde AI použiju ve své práci nebo projektu, nebo jak by AI mohla změnit to, jak já nebo moje firma a tým pracuje.

Na workshopech pracuješ s firmami i jednotlivci, jaké klíčové principy nebo přístupy se v praxi ukazují jako nejdůležitější?

V praxi se při zavádění AI nejvíce osvědčuje human centric přístup, což znamená propojit strategii, technologii a změnu přímo s lidmi a udělat je spolutvůrci celé transformace. Nestačí mít dobře napsanou strategii, důležité je pochopit obavy, motivace i energii lidí, kteří s AI budou skutečně pracovat. Firmy musí pracovat nejen s technologickou změnou, ale i s lidskou stránkou adopce, jako je vzdělávání, sdílení zkušeností a vzájemná podpora týmů. Ukazuje se také, že úspěšná transformace nemůže fungovat jen shora. Klíčové je propojit strategii vedení s energií lidí v týmech, kteří si mezi sebou předávají zkušenosti, use cases a učí se navzájem. 

Co tebe samotného při práci s AI nejvíc překvapilo nebo změnilo tvůj pohled?

Nejvíc mě překvapilo, jak hluboko může AI zasáhnout do našich životů i práce. Ve vlastní praxi vidím, že dnes dokážu vytvořit několikanásobně větší hodnotu než před pár lety. Zároveň mě ale překvapilo, jak energeticky náročná práce s AI může být.  Práci sice často zrychluje, ale zároveň ji komplikuje a přidává nové vrstvy rozhodování. Někdy se tomu říká „brain fry“, což znamená, že sice jedete rychleji, ale stojí vás to mnohem víc energie, doslova se vám vaří mozek.  Někdy ale není nejdůležitější rychlost, ale to, že za výsledkem skutečně stojí člověk. 

Pro koho jsou workshopy určené, a proč bys doporučil na ně přijít?

Workshopy jsou určené pro vedení firem, manažery, vedoucí týmů i konkrétní pracovní týmy, které řeší zavádění AI do praxe. Na strategické úrovni se zaměřují na to, jak AI správně uchopit ve firmě, na taktické úrovni pak na to, jak změnu propojit s lidmi a využít ji k posunu celých týmů. Součástí workshopů je také hledání konkrétních způsobů, jak vytvořit efektivní spolupráci mezi člověkem a AI tak, aby lidé dokázali rozvíjet nové kompetence a posilovat svou budoucí relevanci.