Introvert v roli leadera?
Na první pohled by to možná málokdo tipoval, ale Filip o sobě otevřeně říká, že je introvert. Role Tribe Leada ho ale postupně naučila fungovat jako „přeučeného extroverta“. Práce s lidmi, vedení velkého celku a neustálé interakce jsou totiž dnes jeho denním chlebem, jen za cenu vyšší energetické náročnosti. Právě proto si velmi hlídá rovnováhu a vědomě hledá místa, kde energii dobíjí. Je to nejčastěji v přírodě, na horách a v pohybu.
Vůdce tlupy v moderním světě
Filip obrazně přirovnává svou roli k historickému vůdci tlupy. Nejde o to všechno udělat sám, ale o to vytvořit prostředí, ve kterém se mohou rozvíjet ostatní. Jeho „tlupa“ čítá téměř 400 lidí a jeho hlavním úkolem je odstraňovat překážky, dávat směr, vytvářet kontext a podporovat růst jednotlivců. „Když se zlepší jeden člověk, posun je malý. Když se zlepší 400 lidí, je to úplně jiná liga,“ říká.
Jak vypadá pracovní den Tribe Leada?
Filipův běžný pracovní den začíná brzy, dávno před tím, než se rozjede schůzkový kolotoč. Každé ráno si totiž vyhradí alespoň hodinku, kterou využívá na strategické přemýšlení, plánování a práci, která vyžaduje klid. Zbytek dne už patří především lidem – schůzkám, mentoringům, konzultacím napříč firmou i mimo ni. A i když pracovní den formálně končí večer, Filip otevřeně přiznává, že práce s ním často zůstává i po návratu domů.
AI jako každodenní parťák
Umělá inteligence je pro Filipa praktickým pomocníkem, který mu šetří čas i energii. Využívá ji při přípravě inzerátů, výběrových řízení, strukturování zpětné vazby nebo práci s výsledky hodnocení. Díky tomu se může víc soustředit na to, co považuje za nejdůležitější – práci s lidmi, rozvoj týmů a strategické myšlení.
Síla mentoringu
Jednou z věcí, která Filipa dlouhodobě nejvíc nabíjí, je mentoring. Aktivně se mu věnuje, má rozběhnutých několik mentoringových vztahů a považuje ho za jednu ze svých budoucích cest. „Je to náročné, ale po každém mentoringu mám pocit, že mám víc energie než předtím,“ popisuje. Právě práce s lidmi, jejich rozvoj a růst vnímá jako jednu z nejsmysluplnějších částí své práce.
Hory, pohyb a čas pro sebe
Když nepracuje, tráví Filip čas hlavně na horách. Běh, kolo, běžky nebo ski alpy jsou jeho způsobem, jak se dostat zpátky do rovnováhy. Se svou rodinou má pronajatý apartmán na Šumavě, odkud je to kousek do přírody a kde může po práci doslova vypnout a přepnout do klidového režimu.
Hledáme další nové talenty
Měsíc sám se sebou a mimo civilizaci, aneb Filipův sabbatikl
Jedním z nejsilnějších zážitků Filipovy kariéry byl téměř dvouměsíční sabbatikl, během kterého strávil měsíc na horách. Absolvoval část dálkového trailu v Dinárských Alpách, kde ušel zhruba 500 kilometrů sám, jen s batohem na zádech. Byla to zkušenost plná pokory, fyzické i mentální náročnosti a opravdového bytí „in the middle of nowhere“. Podle Filipa rozhodně nešlo o útěk ani hledání odpovědí, ale, jak sám popisuje, o intenzivní přítomnost a konfrontaci se sebou samým.
Hodnoty, které nejsou jen na papíře
Filip věří v hodnoty, ale ještě víc v jejich každodenní žití. Má jich podle svých slov 5: zdraví, rodinu, osobní růst, integritu a ownership. Ke každé z nich má přiřazené konkrétní návyky, podle kterých si pravidelně ověřuje, jestli s nimi skutečně žije v souladu. Každý týden se k nim vrací, a dokonce si dělá osobní reflexi – co fungovalo, co ne a co chce příště změnit. Jednou z hodnot, kterou Filip s radostí zmiňuje nejčastěji, je ownership. Věří, že převzetí odpovědnosti za věci, které kolem sebe vidíme, dává lidem smysl a pocit naplnění. „Je lepší se rozhodnout rychle a případně to opravit, než se nerozhodnout vůbec,“ věří. Strach z rozhodování podle něj často pramení z přeceňování vlastního vlivu, ve výsledku má totiž málokdo v rukou rozhodnutí, která by mohla ohrozit celou firmu.
Neúspěchy jako největší učitel
Filip se nebojí otevřeně mluvit o tom, že ho nejvíc formovaly neúspěchy. Jedním z nich bylo i vystudování stavebního inženýrství, kterému se vlastně nikdy profesně nevěnoval. Tehdy to jeho okolí vnímalo jako selhání, dnes to bere jako důležitý krok na cestě k tomu, kde je. A právě tuto zkušenost předává i svým dětem. Uklidňuje je, že žádné rozhodnutí v mladém věku není definitivní a že změna směru není v žádném případě selháním.
A co Filip vzkazuje ostatním?
Na závěr má Filip jednoduchý, ale silný vzkaz: Dělejte věci, které vám dávají energii. Sledujte, kam vám energie odtéká a kde se naopak doplňuje. Nebojte se převzít odpovědnost a buďte k sobě upřímní. Spokojenost totiž často nezačíná změnou okolí, ale změnou přístupu k věcem, které máme ve vlastních rukou.
