Ve Spořce jsi od roku 1992, jaká byla tvoje cesta?

Za svojí spořitelní éru jsem prošla skoro všechny pozice. Začínala jsem jako zástupce manažerky na pobočce v Rakovníku, až jsem dostala nabídku rakovnický tým vést. A jak léta plynula, dostala jsem se až na řízení kladenského týmu. No a aby těch transformací nebylo málo, aktuálně přišla další. A já se po 12 letech vracím zpátky do Rakovníka, kde budu znovu řídit rakovnický tým. Který je v tuhle chvíli největší tým naší oblasti. 

Musím zde zmínit i menší pauzu na mateřskou, po které jsem měla příležitost vyzkoušet si i jiný business. Osud mě ale zavedl zpátky do Spořky, kam jsem se vracela jako domů.

Co ti tyhle změny v životě daly?

Velice mě to obohatilo jak v tom pracovním, tak v osobním životě. Když se za tím otáčím zpátky, poznala spoustu zajímavých lidí. Naučila jsem se na věci dívat z jiného úhlu a nepředjímat. Zároveň se nebát změn, jít si za svým a obhájit si svůj pohled na věc. To mě Spořka naučila.
 

Jak bys charakterizovala svou práci?

Jedna věc je péče o klienty, to je naše priorita. Od toho tu jsme. Řešíme s nimi věci už od narození a když s nimi navážeme dlouhodobý vztah, tak až do samotného konce. Jsme někdy až jako členové jedné rodiny. Snažíme se jim pomoct zorientovat se v oblasti finanční gramotnosti, a to jak osobně, tak prostřednictvím online poradenství. A to se snažím předat i svým bankéřům. Naší rolí je sladění vzájemné důvěry, odbornosti a zároveň lidskosti.

Druhá část mé práce je vytvoření spokojeného, stabilního týmu a jeho efektivní řízení. Jsou momenty, které jsou náročné. Každý jsme originál a mým cílem je najít, co lidi v týmu baví a podpořit konkrétní potenciál každého jednotlivě.
 

Jak bys popsala svůj kladenský tým, kde jsi do teď působila?

Má to několik pohledů – práce a klient, práce a můj bankéř, a pak tým, kde jsme přátelé. A myslím si, že se mi poměrně dařilo v týmu držet rovnováhu mezi jednotlivými částmi. Fungovala vzájemná důvěra, respekt a otevřená komunikace. Jen díky zpětné vazbě se totiž máme možnost někam posunout.

Bavíme se o práci, ale k tomu patří i pochopení osobního života. Někdy je to tak vážné, že rozumím, proč se pracovní věci nedějí. Přirovnala bych to k židli. Měla by stát na čtyřech nohách a když se jedna kýve, v práci nebo doma, tak ta židle pořád stojí. Ale víc, než dvě se kývat nemůžou, pak ta židle spadne.

Na Kladně jsi měla velice rozmanitý tým, jak si přistupovala k těm největším „mlaďochům”?

Je to tak 😊. V týmu jsem měla i mladé bankéře, kterým jsem předávala své zkušenosti, jak mluvit s lidmi, jak jim dát prostor a nechat je rozpovídat a podobně. A oni zase do naší práce vnášeli svůj digi pohled, sociální sítě, ale i co se nosí, co je in, co kde zaznamenali za parfém, co kde koupit. A to jsou ty momenty, kdy si řeknete „Jo, mě to s těma mlaďochama fakt baví”. Mají jiný, ale každopádně přínosný pohled. Protože jsou věci, které bychom bez nich v týmu nevymysleli. Buď se chytnu toho vlaku a pojedu s nimi, anebo mi ten vlak zkrátka ujede. Rozvoj tedy funguje oboustranně.
 

Nabízí se zeptat, co ty a technologie?

Pamatuji dobu, kdy přivezli první bankomaty na pobočky. A my ty krabice obcházeli a říkali si „Tohle jako budě těm lidem dávat peníze?“. Doba strašně zrychluje. Najednou se bavíme o tom, že nám pomáhá umělá inteligence, a klienta obsluhujeme pomocí iPadu. A to je velký skok pro všechny. Často se nám stane, třeba teď po Vánocích, že lidé přijdou ještě s novým zabaleným telefonem a kolegové jim všechno pomáhají nastavit. I já jsem kolikrát překvapená, jaké aplikace existují 😃.

Oblast kyberbezpečnosti je teď velké téma, řešili jste to nějak v týmu?

Práce v ČS je úžasná v tom, jak nás ve všem rozvíjí, a to i v kyberbezpečnosti. Snažíme se s klienty i těmi potenciálními nejmladšími klienty pracovat tak, abychom předešli podvodům. To znamená edukovat je, předávat jim zkušenosti. Zapojili jsme se mimo jiné i do projektu Abeceda peněz. Holky samy chodí po školách a přednáší, aby zvyšovaly finanční gramotnost. To mi dává velký smysl.

Odcházíš z Kladna, co bys vzkázala svému týmu?

Přestože se na novou výzvu těším, je to velká změna. Mám ten tým ráda, jsme jako rodina. Moc bych si přála, aby se i nadále kladenskému týmu dařilo.  Budu je hrdě sledovat z povzdálí. Zároveň bych si přála, aby se dařilo Spořce jako takové. Aby naši klienti byli spokojení, spolupráce s námi dávala jim smysl a jejich život by byl díky nám lepší.

Na co se nejvíce těšíš ve své nové pracovní kapitole?

Při každé takové změně jsem se nejvíc těšila na lidi. Poctivě si na ně udělat čas, společně si sednout a poznat se.  Otevře vám to oči a uděláte si obrázek.  Vždy mě překvapí, co třeba dělají v soukromí, protože bych to kolikrát do nich vůbec neřekla. Co je zajímá, v čem mají přehled. Na to se fakt těším. Protože v každém z nás je obrovský potenciál a my musíme najít ty správné dveře, na které zaklepeme. To mě baví.