Momentálně pracuješ na pozici QA specialistky – jak ses k tomu dostala?
Ten můj životní příběh, když to tak řeknu, začal už během mého studia na vysoké škole. Tehdy jsem začala pracovat ve firmě Unicorn jako vývojář, odkud mě jako externistu poslali právě do České spořitelny spolupracovat na několika projektech. A právě poslední z nich byl pro tehdejší obdobu testovacího centra – v rámci toho jsem získala nějaké know-how a zkušenosti, osvědčila jsem se a tehdy se rozhodli si mě tam nechat. Od té doby jsem se věnovala projektům v oblasti testování a krátce po tom, co jsem se vrátila z poslední mateřské dovolené, se akorát budovalo velké testovací centrum pro asi 150 lidí. V rámci tohoto útvaru vznikly 3 nebo 4 domény, v čele jedné z nich jsem stála i já, a postupem času jsem převzala celé testovací centrum.
QA specialista (Quality Assurance):
Odborník zodpovědný za zajištění kvality softwaru. QA specialista navrhuje a provádí testy, identifikuje chyby, hlásí možná rizika a spolupracuje s vývojáři na jejich odstranění. Cílem jeho práce je zajistit, aby software fungoval správně, spolehlivě a podle požadavků uživatelů.
Proč tedy vlastně Spořka? Byla to zajímavá zkušenost, nebo spíš náhoda?
Asi vlastně náhoda, že mě oslovil zrovna můj tehdejší šéf. Mně to přišlo jako zajímavá potenciální příležitost a pak se ukázalo, že díky tomuhle přestupu jsem se mohla zapojit do různých konferencí a dostala příležitost spolupracovat na vývoji mezinárodní certifikace pro testery. Díky tomu jsem získala nejen nové zkušenosti, ale i nové kontakty.
„Všechno je to hlavně o ochotě se učit, protože zrovna v tom IT je to potřeba.“
Mluvíš o IT testování – co vlastně v bance testujete a proč?
Testujeme bankovní aplikace. Testují se nové funkčnosti a probíhá i tzv. regresní testování. To jsou testy, které ověřují, že aplikace funguje nadále i po zavedení nové funkčnosti. Testování probíhá z toho důvodu, že samozřejmě nikdo není neomylný a když se tvoří nějaký ten software, tak je vždy potenciál ke vzniku nějakých chyb – ať už proto, že je špatně pochopeno zadání nebo se zadání v průběhu času změní, nebo proto, že se udělá běžná lidská chyba v tvorbě softwaru. Zároveň může docházet ke špatné komunikaci mezi více softwary. A tam se potom ty chyby projevují.
Když teda chybu v týmu objevíte, jaký proces to rozjede?
Na evidenci defektu máme v bance jednotný systém, protože asi ve 20 % případů se předává chyba k řešení jinému týmu. Chyba se zadává do nástroje JIRA, vždy se popíše, v čem spočívá, kde nastala, kdo ji objevil a spoustu dalších údajů. Zároveň se tester většinou snaží dohledat, co by mohlo být příčinou toho, že nastala. Vada se poté opravuje, vrací se k testerovi, který ji vždy přetestuje a pokud je oprava v pořádku, může ji uzavřít. Pokud ne, jede to kolečko znovu.
„Umělou inteligenci používáme, každopádně bez člověka zatím nefunguje.“
Může testování probíhat i automaticky nebo za pomoci AI?
Automatizované testování známe už spoustu let, to není žádná novinka. Pokud jde o zapojení umělé inteligence, některé věci jsou také známé už delší dobu. My můžeme AI využít různými způsoby – už třeba ve fázi přípravy testů a testovacích strategií, kdy nám AI může pomoct definovat, co vlastně chceme testovat, na co nemáme zapomenout. Pokud jí dáme dostatečně dobré vstupy, může nám pomoct i s tvorbou testovacích případů. Nicméně vždy je na konci tester, který ověří, že AI dělá to, co dělat má. Nespoléháme na to, že dokáže udělat všechno správně. Takže ano, nějakým způsobem umělou inteligenci používáme, každopádně bez člověka zatím nefunguje. Určitě je to ale velké téma letošního roku, jak a kde jsme schopni AI využívat.
A jak probíhá nábor testerů?
Nábor je většinou vícekolový. Typicky je první kolo spíše takový „pokec“, kde zjišťujeme, jak by ten uchazeč případně zapadl do týmu. Druhé kolo pak bývá více technické. Tam se ptáme na jednotlivé otázky z teorie i praxe, někdy může být součástí i nějaký domácí úkol. Často se stává i to, že člověk nakonec přijde osobně a jde s tím kolektivem třeba na oběd a vlastně zkouší, jak do něj zapadne, jestli se mu tam bude líbit a naopak, jestli se tomu kolektivu bude líbit on. Ale všechno je to hlavně o ochotě se učit, protože zrovna v tom IT je to potřeba.
Zajímá vás práce v IT?
Zmínila jsi certifikaci pro testery, je povinné něčím takovým projít?
Ne, určitě není, ale je to výhoda. Hlavně v tom, že testeři pak mluví stejným jazykem, protože občas se stává, že ne všechny pojmy jsou chápány všemi stejně, což může znamenat problém. Certifikace pomáhá díky jednotné metodice například určit typy testů, testovací úrovně a určuje standard pro popisování chyb a testovacích případů.
Ty jsi svojí práci nejednou prezentovala ať už v rámci konferencí, nebo přednášek na školách. Popsala bys nějak i tuhle zkušenost?
Je to tak, párkrát jsem moderovala nějakou konferenci, dokonce jsme pořádali i večerní přednášku na VŠE a letos a předloni jsem přednášela na Matfyzu. Zapojila jsem se i do projektu Den pro školu, v rámci kterého jsem měla možnost přednášet i na základních a středních školách a gymnáziích.
„Většinu studentů přednášky baví, vždy něco „přihodí“ a to je pro mě největší odměna.“
Jak velký je rozdíl v přednášení na různých typech škol?
Hodně jsem si kladla otázku: „Mám tu prezentaci dělat ve více variantách pro základní, střední a vysoké školy?“ Nakonec jsem došla k závěru, že asi úplně nemusím, stačí jen trošku přizpůsobit jazyk. Na základních školách se snažím omezit teorii a spíš ukázat něco, co si můžou děti vyzkoušet v praxi. Studenty na středních školách a gymnáziích hodně zajímala možnost brigády při škole, no a na vysokých školách je to samozřejmě víc o těch pojmech a nějaké teorii. Každá skupinka si najde něco a musím říct, že to většinu studentů baví, vždy něco „přihodí“ a to je pro mě největší odměna.
