Popsala bys stručně svou pozici a s čím se každodenně potýkáte?
Jsem datový vývojář, ale vlastně vyvíjím hlavně podpůrné aplikace, takže jsem spíš jen vývojář. Píšu programy, které si berou data z jednoho místa, nějak je přeskládají a uloží zase o kus dál, kde se z nich časem mohou stát třeba regulatorní informace pro ČNB. Nebo vytvářím kódy, které zajistí, aby se vše spouštělo ve správnou dobu a ve správném pořadí a zároveň mělo pro svůj běh všechno pěkně připravené. Potýkám se hlavně s tím, že by to chtělo mít víc času a hezké definitivní zadání.
V rámci své kariérní cesty jsi pracovala v různých firmách. Proč ses rozhodla přejít do České spořitelny?
Ptala jsem se Gordyho, jak na to diplomaticky odpovědět, a mluvil o stabilitě, reputaci, možnostech růstu a sdílených hodnotách... Byla tu práce, kterou jsem dobře znala a chtěla v ní pokračovat, a pak hlavně skvělí lidé. Představovala jsem si, že budu mít po zbytek pracovního života trochu klidu a stability oproti někdy turbulentní práci v konzultantské firmě. Takže stabilitu Gordy vlastně trefil.
Kdo tě v kariéře nejvíce inspiroval?
Vývojářsky určitě Tom Kyte. Přes dvacet let rozebíral vývojářské dotazy na webu https://asktom.oracle.com/ (web stále existuje, jen už to nepíše on). Bylo to zajímavé především tím, že ukazoval cesty, jak si přijít na odpovědi sám.
„Mezi důležité vlastnosti vývojářů patří logické myšlení, schopnost rozebrat a strukturovat problém, pečlivost a schopnost komunikovat a spolupracovat.“
Co tě na tvé práci nejvíce baví a co je pro tebe naopak největší výzvou?
Sedím v teple, u kafe, a píšu kód, co poté na konci většinou hezky funguje a dělá, co má. A ještě mě za to velmi dobře platí. Koho by to nebavilo? 😊 Výzva je ale samozřejmě udržet krok, abych kód byla schopná psát stále kvalitně.
Jaké dovednosti a vlastnosti jsou pro pozici vývojáře/ky nejdůležitější?
Mezi vlastnosti patří logické myšlení, schopnost rozebrat a strukturovat problém, pečlivost a schopnost komunikovat a spolupracovat. Vývojář by měl umět pár programovacích jazyků, ne nutně do hloubky, ale spíš pro pochopení principů. Měl by se zaměřit na konkrétní jazyk či technologii a znát je do hloubky. Dále by se měl orientovat v technologiích a “frameworcích” kolem dnešního softwarového vývoje. Datový vývojář by se měl rozhodně orientovat v datových strukturách a principech návrhů dat a nezbytně musí mít i “provozní” nebo technickou znalost databáze, se kterou pracuje.
Zajímá vás práce v IT?
Podílela ses na vývoji aplikace Rockify pro banku. Jaký problém aplikace řeší?
Rockify je aplikace pro řízení loadů dat. Když si představíte například náš bankovní datový sklad, tak tam se denně zpracují tisíce vstupů zdrojových dat. To znamená tisíce úloh, které se musí spustit ve správném pořadí, musí se vyhodnotit, jestli jsou splněné všechny podmínky pro jejich spuštění atd. A o orchestraci těchto loadů se stará právě Rockify. A to nejen pro původní datový sklad, ale dnes už i pro další týmy, které si například připravují svoje vlastní datové produkty.
Nápad vznikl už kdysi dávno, kdy v České spořitelně vznikal současný datový sklad. Šlo spíš o potřebu vyrobit něco, co by umožnilo sledovat a řídit procesy, které loadují a zpracovávají data do centralizovaného úložiště dat. Žádný komerční nástroj, který by splňoval naše požadavky, tehdy na trhu nebyl.
Softwarový vývoj:
Proces tvorby, testování a údržby počítačových programů a aplikací. Zahrnuje návrh řešení, psaní kódu, jeho ladění a optimalizaci pro uživatele či podnikové potřeby.
Framework:
Je předpřipravená struktura nebo sada nástrojů a knihoven, která vývojářům usnadňuje tvorbu aplikací a urychluje vývoj.
Load:
Proces načítání dat ze zdrojových systémů do databáze nebo datového skladu.
Máš nějaké vlastní „best practices“, které se ti vždy osvědčí při strukturování kódu?
Začínám “otravnými maličkostmi”, kam patří procedury pro zamykání, logování, změny stavů … Pak se musí dobře vymyslet a poskládat kostra celého řešení, což se nemusí povést napoprvé. Takže se kostra párkrát zase rozebere a přeskládá. Ale když je všechno hotové, jednotlivé funkce se začnou hezky skládat. Dobře vymyšlená kostra se pozná podle toho, že nová funkčnost potom zabere jen pár hodin práce i se zaverzováním.
Když se zamyslíš nad tím, jak vypadá „ideální datová platforma“, jaké by měla mít vlastnosti?
To je těžká otázka, zejména vzhledem k tomu, že ideální platformu už pár let hledáme. Myslím, že ideální platforma neexistuje a je třeba se smířit s tím, že taková nebude. Musíme se vydat směrem, který nám bude připadat dostatečně dobrý, a alespoň nějaký čas v tomto směru vytrvat a zkusit něco vybudovat. Za sebe bych si přála, abychom nová řešení budovali opravdu „nově“ a nepřenášeli jen desítky let stará řešení a postupy na novou platformu.
