Markét, do začátku nám prosím prozraď něco o sobě.
Ve Spořce jsem začala, jak se říká, od píky před 14 lety na pozici bankéře s pokladnou. A pak jsem se postupně vypracovala až na dnešní ředitelku pobočky, kde vedu 27 kolegů. Od nového roku mě čeká další změna - stanu se team leadem, což souvisí s agilním přístupem u nás v bance.
Svou práci doslova miluju. Nepřestávají mě bavit různorodé výzvy i potřeba improvizovat, když se něco změní nebo dokonce pokazí. Největší odměnou jsou pak spokojení kolegové kolem mě, kteří se rádi přijdou pochlubit s úspěchem.
Jinak jsem maminkou dvou kluků, kteří mě svorně s manželem nazývají workoholikem 😀. Ale už jsou velcí, tak spíš ocení, když se bavím prací a „neprudím” je. Jako rodina rádi cestujeme. S přibývajícími roky tedy spíš, když je ze strany kluků aspoň trochu zájem.
Náplň práce ředitele pobočky:
Vedení a podpora týmu
Motivace a rozvoj kolegů
Garance vysoké expertízy
Řešení krizových situací
Udržování pozitivní atmosféry
Potkáváme se v době adventu. Jak ho prožíváte spolu s týmem? Máte nějaké tradice?
Od poloviny prosince si navzájem nosíme ochutnávky toho, co kdo pekl, a vyměňujeme si recepty. Což je báječné, až na to, že pak o Vánocích doma už na cukroví chuť vůbec nemám 😀. Klasikou je u nás i předávání dárků, kdy každý přinese drobný dárek, který označíme číslem, a pak si všichni losujeme. Každoročně máme na pobočce také strom přání jako na mnoha místech napříč Spořkou.
Čí jsou přání, která na těchto stromech visí?
Jedná se o děti z dětských domovů nebo seniory. Člověk si hned uvědomí, že mnoho věcí není takový standard, jak si myslel. Pořizovali jsme například vlastní příbor pro sedmnáctiletou dívku nebo teplé ponožky pro osmiletého chlapce. Někdy to až zabolí u srdce, když si představíte příběh, který se za tím přáním odehrává. Každý rok se proto s kolegy domluvíme a uděláme vše pro to, abychom přání do jednoho splnili.
Čeho si na lidech ve svém týmu nejvíc vážíš?
Jednoznačně upřímnosti a otevřenosti. U nás se nikdo nebojí říct věci narovinu tak, jak si je myslí. Žádný názor ani nápad není špatný, tím se všichni v týmu řídíme.
„Žádný názor ani nápad není špatný.“
Jak kolegům pomáháš, aby se cítili v práci pohodlně a sebevědomě? Máš nějakou osvědčenou metodu?
Nechodit kolem horké kaše a věci pojmenovávat tak, jak jsou, i když to někdy bolí. A naslouchat! Prý jsem někdy až moc hodná. Pravdou je, že obecně chci každému vyjít vstříc a pomoct. Nicméně není překvapivé, že se to ne vždy vyplatí a někteří lidé mají tendenci takového přístupu zneužívat. Tak teď pracuju na tom, abych to změnila.
A když se něco nepovede, jak to řešíš?
Neřeším takové věci hned s horkou hlavou. Nechávám si trochu času a odstup, potřebuju si to promyslet. Někdy pomůže i názor někdo z nezainteresovaných kolegů. Řídím se tím, že nic není tak horké, jak to z počátku vypadá. A vyplácí se mi to.
„Nic není tak horké, jak to z počátku vypadá.“
Zpět k Vánocům. Kdybys mohla mít jen jedno přání, jaké by to bylo?
Zastavit čas – nechat vše tak, jak je to nyní. Neměnit nic. Rodinu, přátele, kolegy...
Chcete se stát bankéřem ve Spořce?
Jaká zajímavost nesmí chybě na štědrovečerní tabuli? Nebo jaký máte zvyk, bez kterého by to nebylo ono?
Na Štědrý den nesmí chybět obejmutí se s každým z rodiny. A pak dárky nemáme klasicky pod stromečkem, ale každý dostane obálku s indiciemi pro hledání schovaného dárku. Luštění hádanek je pro nás větší zábava než samotné rozbalování. A večer se tím příjemně natáhne. Hledá se totiž postupně. Až když jeden najde, teprve pokračuje další.
Třeba mladší syn dostal před 2 lety nové kolo a víme, že nechce chodit s košem. Jeho indicie byla „Hledej tam, kam s kamarádem nerad chodíš”. Druhý chtěl chytré hodinky a měl potíž se vstáváním, tak hledal tam „Kde trávíš více času, než je třeba”.
