Co obnáší tvá role analytika v bance?
Ve Spořce působím na pozici Guild Mastera analýzy a v rámci této role řeším rozvoj analytické kompetence. Například řeším standardy, doporučené postupy a zapojení AI, ale také rozvoj a vzdělávání kolegů, kteří se analýze věnují.
Jak dlouho v bance jsi a proč ses rozhodl právě pro Spořku?
Ve Spořce jsem od roku 2024 a jde už o moje druhé angažmá v bance. To první začalo hned po vysoké a trvalo 5 let, ale potom převážila touha poznat, jak vypadají jiné firmy. Docela rychle jsem si uvědomil, že atmosféra Spořky a možnost práce na zajímavých produktech v kombinaci s interním vývojem se jinde těžce hledá, a proto jsem se vrátil. 😊
V bance se dnes mění přístup k vývoji produktů a s tím i role analytiků. Co tato změna přináší?
Změna je především v tom, že se posouváme od individuální zodpovědnosti a vývoj a testing ho netrápí k týmové zodpovědnosti za produkt. Tedy nekvalitní analýza nebo nedostatečné otestování není problémem jednoho řemesla, ale všech lidí v týmu, protože jejich úkolem je s tím pomáhat. Projeví se to především ve větším zavlastnění produktu, protože každý v něm zanechal svůj otisk a není to jen o postupném odbavování úkolů.
„Už nejde jen o tvorbu zadání. Analytik by měl být schopný aktivně přispět k vývoji produktu a fungovat jako plnohodnotná součást týmu.“
Proč banka tuto změnu zavádí?
Česká spořitelna se vždy snaží porovnávat s těmi nejlepšími na trhu. Aktuálně jsme ve fázi, kdy se chceme od efektivního vývoje v bance posunout takovým směrem, abychom se mohli porovnávat s nejlepšími technologickými firmami. Abychom to dokázali, tak měníme přístup k vývoji produktů. Cílem je zavést takzvané PDE, kdy se na vývoji každého produktu podílí zástupci Productu, Designu a Engineeringu. Analytik je součástí engineeringu, kdy naším cílem je vytvářet nové produkty efektivně a udržitelně.
Jaké nové kompetence musí analytik získat, aby tuhle roli zvládl? A co se v jeho práci změní?
Týká se to především kompetencí dalších rolí, konkrétně se bavíme například o schopnosti upravovat automatické testy, rozumět provozní a bezpečnostní stránce aplikací a například i schopnosti upravovat kód. Mění se hlavně to, že kromě tvorby zadání dokáže analytik aktivně přispět k produktu.
Hledáme další nové talenty
Ty sám jsi musel změnit způsob uvažování či práce. V čem byly největší změny?
Obecně v přístupu k tvorbě produktu. Logicky jsem tíhl k těm činnostem, které mi jdou nejlépe a bylo nejefektivnější, když jsem je udělal sám. Teď aktivně přemýšlím nad tím, jestli není lepší, aby to udělal kolega a já ho pouze vedl.
Co byly podle tebe největší limity tohoto tradičního přístupu?
Určitě to, že zbytek týmu byl částečně oddělený od fáze tvorby řešení. Analytik byl ten, kdo formuloval řešení, a tým ho pouze připomínkoval, což bylo zaprvé zdlouhavé a za druhé to bránilo aktivnějším zapojení ostatních členů týmu.
„Atmosféra Spořky a možnost práce na zajímavých produktech v kombinaci s interním vývojem se jinde těžce hledá.“
Jaké benefity tato změna přináší týmům?
Pro tým je to rozhodně větší flexibilita a zastupitelnost. Pokud někdo onemocní a vznikne tak úzké hrdlo, tak ho dokáží ostatní zastoupit. A pro jednotlivce si myslím, že největší benefit je rozhled a schopnost být plnohodnotným software engineerem.
Co bys doporučil analytikům, kteří o podobném posunu uvažují?
Ať do toho určitě jdou. Možná to není ta nejsnadnější rozvojová cesta, ale myslím, že ten posun a rozhled za to určitě stojí.
Jaký je podle tebe největší mýtus o práci analytika?
Asi že analýza už v agilním vývoji není potřeba nebo že ji úplně nahradí AI. Analýza se mění, určitě je štíhlejší než dříve a AI navíc mění způsob naší práce, ale pořád má nezastupitelnou roli ve tvorbě produktu.
