Michale, už je to pět let, co jsi nastoupil do Spořky. Jak jsi začínal?
Ano, je to tak. Začal jsem na brigádě v Risk tribu jako tester. Po dvou letech testování přišla potřeba posunout se dál, stále jako brigádník,na pozici vývojáře. Po čase se naskytla příležitost fulltime pozice, a nejen díky skvělému šéfovi se mi práce daří skloubit i se studiem.
Čemu se v Risku věnuješ?
Společně s týmem vyvíjíme aplikace pro sledování a řízení rizik, kterým může banka čelit. To v našem případě primárně zahrnuje vývoj systémů hodnotící, zda je klient pro banku rizikový. Zabýváme se jak privátními klienty, tak právnickými osobami. Mezi ně spadají například i obce v rámci ČR. Práce mě baví, protože je nesmírně různorodá a zároveň důležitá.
„Najednou mi začaly i teoretické věci ze školy dávat smysl a vše se propojilo. Práce ve Spořce si mě ale získala primárně díky kolektivu a týmu, kde pracuji.“
Co tě na vývoji aplikací nejvíce baví?
Rozmanitost. A to hlavně v rozdílnosti aplikací, na kterých pracujeme a v používaných technologiích. Staráme o starší systémy, ale zároveň vytváříme moderní aplikace. Mám možnost nahlédnout, jak do historie technologií, tak se i podílet na vývoji nových řešení.
Transformace architektury: Přechod od monolitů k mikroslužbám v moderním vývoji aplikací.
Při vývoji aplikací je potřeba se zaměřit na využití moderních technologií a postupů, aby byla zajištěna efektivita a konkurenceschopnost. A to díky technologiím jako je:
Platforma OpenShift 4: Přináší flexibilitu a škálovatelnost pro běh aplikací ve více cloudových prostředích.
Microsoft Azure: Poskytuje širokou škálu služeb pro cloudové vývojáře, včetně hostingových služeb, správy dat a umělé inteligence.
Máš možnost pracovat na starých i nových aplikací, jaké vidíš výhody u nově vyvíjených?
Staré aplikace byly často postaveny jako monolity, což jsou systémy, ve kterých je veškerá funkcionalita obsažena v jediném, nedělitelném celku. Vlivem toho, že se na vývoji takových aplikací střídá během její existence mnoho vývojářů, kód se znepřehledňuje a zhoršuje se celková udržitelnost systému. Proto pro většinu nových systému používáme takzvanou architekturu mikroslužeb. To jsou menší, samostatně funkční jednotky, což umožňuje tyto služby nezávisle na sobě dodávat. Tento přístup značně zjednodušuje nejen správu kódu, ale také přináší mnohem lepší přehlednost, flexibilitu a snažší údržbu.
Vzpomeneš si na projekt, na kterém tě nejvíce bavilo pracovat?
Upřímně řečeno, baví mě všechno, co dělám. Určitě mi v paměti utkvěl můj úplně první projekt. Byla to starší monolitická aplikace, ke které chyběla adekvátní dokumentace, ale právě díky stavu této aplikace jsem se naučil samostatnosti a zodpovědnosti. Teď si ale nejvíce užívám náš aktuální projekt, protože v jazyce Python vyvíjíme nový systém, díky čemuž se neustále učíme novým věcem a poznáváme nové technologie.
Hledáme další nové talenty!
Michale, když zmiňuješ nové technologie, povíš nám, s jakými technologiemi teď pracujete v týmu?
Náš tým je dost aktivní v adopci nových technologií. Některé naše aplikace momentálně běží na platformě OpenShift 4, ale nyní přecházíme na Microsoft Azure. Vyvíjíme primárně backendové aplikace jak v Pythonu, tak v Javě a dbáme na používání moderních postupů a technologií. Je skvělé být součástí týmu, který se neustále snaží posouvat vpřed.
Proč tvoje první kroky brigádníka vedly právě do Spořky?
Do spořitelny nastoupil jeden můj kamarád a já chtěl zkusit, zda mě programování bude bavit i v reálném světě, a ne jen na teoretických příkladech, které jsem znal ze školy. A stalo se. Najednou mi začaly i teoretické věci ze školy dávat smysl a vše se propojilo. Práce ve Spořce si mě ale získala primárně díky kolektivu a týmu, kde pracuji.
Podpora od týmu je důležitá, jak bys popsal tvůj tým?
Přestože jsem byl zpočátku nejmladší, všichni mě vzali mezi sebe jako sobě rovného. V našem týmu panuje atmosféra, která je nejen profesionální, ale i přátelská a podpůrná. Podnikáme spolu aktivity mimo pracovní prostředí, například jsme se účastnili běžeckého závodu.
