Pavlo, slyšeli jsme o tobě, že jsi "Spořka člověk". Co to pro tebe znamená?
Tak asi tu dobu, kterou jsem tu strávila! (smích) Nastoupila jsem před jedenácti roky, hned po vysoké škole. Spořka a kolegové tak logicky výrazně přispěli k tomu, kým jsem dnes. Že jsem Spořka člověk, ale spíš zrcadlí skutečnost, že mě i po letech práce baví a naplňuje. S klidným svědomím můžu říct, že je to moje srdcová záležitost, protože to tak opravdu cítím.
Musela jsi někdy v průběhu těch let musela zatnout zuby?
Určitě, ale to přeci k životu patří. Asi nejtěžším obdobím pro mě byla změna týmu krátce před mateřskou dovolenou. Domluvili jsme se tak tenkrát s oblastním manažerem, ale nebylo to lehké. S původními kolegy jsem měla silnou vazbu a přecházela jsem do úplně nového kolektivu, kde jsme teprve začali budovat vzájemnou důvěru a příjemnou pracovní atmosféru. Nakonec jsem ale za tu změnu ráda. Naučila jsem se mnohem lépe přijímat změny a se současnými kolegy už jsme také super parta.
"Chci, aby se kolegům dobře pracovalo a měli radost ze společných úspěchů."
Co teď aktuálně v práci řešíš? Jaké jsou plány na letošní rok?
Velkým úkolem je teď doplnit tým o nové kolegy. Dobré vztahy a spokojenost lidí v našem týmu jsou pro mě absolutní prioritou. Chci, aby se kolegům dobře pracovalo a měli radost ze společných úspěchů. Co víc si přát, než že se budeme do práce těšit?
V poslední době mám velkou radost z našich společných badmintonových utkání. Samozřejmě jsou skvělá pro naše zdraví, ale podporují i týmovou soudržnost. A především je to ohromná legrace.
Jak se ti daří skloubit práci a rodinu se dvěma malými dětmi?
Začátky byly obtížnější, ale nakonec se vše utřepalo a našli jsme si funkční systém. Mám velkou oporu v manželovi a výrazně pomáhají naši rodiče. Uvidíme, jak si povedeme od září, kdy starší z dětí začne chodit do školy. Předpokládám, že to bude pořádná jízda. Zároveň ale věřím, že se s tím společně popereme.
A co volný čas, jestli vůbec nějaký zbývá? Co ti dělá radost?
Volno trávím především s rodinou a přáteli. Na kolech brázdíme cyklostezku podél Bečvy. Poměrně často nás také můžete potkat v lanovém parku, kde nechávám děti vyřádit na trampolínách a dalších atrakcích. Za klidem a čistou přírodou pak jezdíme na chalupu do Beskyd, kde hlavně houbaříme. A když máme chuť na výlet, máme za humny Pustevny se Stezku Valašska nebo Teplice nad Bečvou, kde jsou méně známé, ale nádherné Zbrašovské aragonitové jeskyně.
Ráda se také účastním spořkových akcí jako je Kolo pro život nebo Spořka Českem. S manželem fandím dobrému fotbalu. A když mám čas opravdu jen sama pro sebe, zajdu si odpočinout do sauny.
