Silvie, představ nám svou práci ve Spořce – čemu se teď aktuálně věnuješ, co tě baví a co máš v plánu do budoucna?
Působím nově v týmu Learning partnerů. Na starosti mám vzdělávání a rozvoj našeho top managementu a jejich týmů především v retailové části banky. Zároveň se společně s kolegy podílíme například i na rozvoji našeho nového Future Mindset Boardu.
Mojí největší srdcovkou je koučink, kterému se věnuji dlouhodobě. Jsem součástí poolu interních koučů a každý zaměstnanec, který cítí potřebu využít služeb koučování, se na mě může obrátit.
Nejvíc mě na tom všem baví variabilita, kterou moje pozice nabízí. V rámci koučování mám možnost se věnovat jak jednotlivcům, tak celým týmům, takže je to opravdu pestré. Do budoucna bych se ráda více zaměřila na předávání svých zkušeností formou mentoringu a různých kurzů nebo přednášek.
Future Mindset Board je unikátní projekt České spořitelny, ve kterém 6 mladých lidí po dobu jednoho roku stínuje představenstvo banky a pomáhá mu nastavit strategii na další roky pro #silnější budoucnost.
Co tě vlastně vedlo k tomu stát se koučkou?
Zajímavé je, že jsem psychologii ani vzdělávání dospělých na klasické vysoké škole nestudovala, ale osud mě k tomu nakonec sám dovedl. Před třinácti lety, po narození prvního syna, jsem si uvědomila, že tohle je to, čemu se mám v životě věnovat a od té doby veškerou energii směřuji do vzdělávání v oblasti koučování, psychologie, andragogiky a všeho, co s tím souvisí. Ráda se sama pořád učím, hodně čtu a chodím na kurzy. Takže s knihou v ruce mě potkáte často, ale beletrie to skoro nikdy není.
Vidět, jak se lidé posouvají, jak jim koučink v životě pomáhá, jak si nacházejí vlastní cestu a vnitřní klid v řešení problémů, je pro mě velmi naplňující. Dodává mi to motivaci a energii v této mé práci a vlastně i koníčku pokračovat.
„Kouč je odborníkem na koučovací proces, klade vám otázky a je vaším průvodcem.“
V oblasti osobního rozvoje existují různé přístupy a dostupné metody poradenství. Přiblížíš nám, jaký je vlastně rozdíl mezi koučem a mentorem?
Kouč nebývá odborníkem na téma, se kterým klient přichází. Jeho hlavní doménou je koučovací proces, který spočívá v kladení koučovacích otázek a provázení klienta tak, aby dokázal najít vlastní cestu k řešení svého tématu
Na rozdíl od kouče je mentor specialistou v dané oblasti a může tak sdílet své vlastní zkušenosti a znalosti. Často využívá koučovacích otázek, zároveň ale nabízí své rady a pohled na věc, což kouč ze své podstaty nedělá.
Ve Spořce existuje přímo pool interních koučů, ke kterým se mohu zaměstnanci přihlásit na koučovací hodinu. Jedná se o poměrně unikátní benefit na českém pracovním trhu. Využívají kolegové hojně tuto možnost?
Ano, je to celkem zajímavý benefit, který není na českém trhu úplně běžný, i když některé velké firmy ho v posledních letech už také zavedly. U nás ve Spořce máme pool koučů poměrně velký a zaměstnanci ho opravdu rádi využívají. Často mají sezení s koučem kolegové na různých pozicích zahrnuto i ve svých rozvojových plánech.
Pool interních koučů sdružuje zaměstnance, kteří se nad rámec své pozice věnují koučování a poskytují tyto služby kolegům napříč bankou. Každý zaměstnanec se na ně může obrátit a na koučink se přihlásit.
S jakými tématy za tebou nejčastěji kolegové přicházejí?
Často se na mě lidé obrací jak s pracovním tématem, tak i tím, že potřebují vyřešit něco za svého soukromí. Všeobecně totiž platí to, že každý z nás nějak vnímá své emoce, reaguje na ně svým vlastním způsobem a v podstatě není až tak důležité to, jestli jsme zrovna v práci nebo doma, protože jsme pořád jedním a tím samým člověkem. Jde o to, naučit se poznat sám sebe, lépe tak porozumět svému chování a pracovat s ním.
Celkově koučink s jedním klientem trvá přibližně půl roku, ale striktní časové omezení nemáme. Ke každému klientovi přistupuji individuálně a většinou oba cítíme, že další naše setkání nad daným tématem bude to poslední.
Jakou roli hraje téma leadershipu ve Spořce? Je to něco, co nyní hodně mezi zaměstnanci rezonuje?
Určitě ano, Spořka klade velký důraz na vzdělávání všeobecně, speciálně pro naše leadery máme několik rozvojových programů a pořád přibývají další. Celkově věříme tomu, že kvalitní leadership má obrovský vliv na spokojenost zaměstnanců a když má člověk dobrého šéfa, tak do práce přirozeně chodí rád a celý tým má často i lepší výsledky.
„Odvaha patří k dobrému leadershipu."
Jaké vlastnosti by měl podle tebe mít dobrý leader?
Z mého pohledu je velmi důležitou součástí práce leadera sám se sebou. Pokud dobře rozumíte sami sobě a dokážete zvládnout své reakce na emoce, lépe se vám potom spolupracuje s ostatními i se svým týmem. Jako součást dobrého leadershipu vnímám také odvahu. Odvahu dělat chyby a přiznat je, odvahu se z nich poučit a jít dál. Odvahu ukázat svou zranitelnost, ale zároveň vytvářet bezpečné prostředí pro svůj tým. Najít si svůj autentický styl vedení, dokázat naslouchat, pracovat se zpětnou vazbou a mít touhu se učit nové věci. Růstové myšlení je jedním z důležitých předpokladů.
Sama zmiňuješ, že skutečným leaderem se nemusíme narodit, ale můžeme se jím stát v průběhu života. Je to tedy podle tebe hlavně o nastavení mindsetu k vedení lidí?
Může se stát, že někdo má vrozené předpoklady k tomu umět například lépe naslouchat nebo se snáz vcítit do druhých lidí. To jsou všechno aspekty, které leaderovi pomáhají vedení lidí zvládat, ale jsou to jedny z mnoha. Všeobecně je spíš důležité si uvědomit svou autentičnost, znát své silné stránky a tím si pak přirozeně určit, jakým leaderem chci být.
Nejdůležitější ale z mého pohledu je chuť se neustále učit novým věcem, protože dovednosti se dají naučit a trénovat, pokud máme zájem se zlepšovat. Určitě je to tedy více o nastavení růstového mindsetu, než jen o vrozených předpokladech.
Hledáme další nové talenty!
Být dobrým leaderem je mimo jiné i o celoživotním vzdělávání. Jak Spořka přistupuje ke vzdělávání svých klíčových lidí?
Vzdělávání je jedna z našich základních hodnot, koneckonců o tom dlouhodobě mluví i nejvyšší vedení banky. Klademe důraz na individuální přístup ke vzdělávání leaderů, výsledky také individuálně vyhodnocujeme. Spořka tomuto typu rozvoje věnuje opravdu velké úsilí a je to jen dobře.
Jaké metody vzdělávání a osobního rozvoje sama využíváš a jaké zdroje informací k tomuto tématu bys ostatním doporučila?
Já sama jsem došla do fáze, kdy se nejefektivněji učím metodou „learning-by-doing“, takže už při plánování další vzdělávací aktivity pro sebe si vybírám takovou, při které budu schopná vše, co zjistím například na kurzu, zapojit a zdokonalit co nejvíce v praxi. Zároveň si tím ihned sbírám zpětnou vazbu a ta mi ukazuje, jak dobře danou věc zvládám. Všeobecně doporučuji se na feedback aktivně ptát kolegů a svého okolí. Je to jedna z nejlepších metod, jak se posunout dál.
Rádi také s ostatními kouči sdílíme svoje best practice, zároveň mám i svého osobního kouče a mentora, se kterými ráda reflektuji to, co se mi daří a co bych ještě chtěla posunout a zlepšit.
Jak vidíš budoucnost vzdělávání a koučování v dnešní moderní době? Bude se i v této oblasti více angažovat AI?
Rozhodně ano. Už teď AI často využíváme. Osobně mi hodně pomáhá při plánování, designu a strukturování různých méně odborných věcí, nebo třeba pro rychlé utřídění myšlenek. Předpokládám, že časem se AI dostane i do role virtuálního kouče, se kterým si budeme povídat. Zároveň ale věřím, že role lidí v této oblasti nikdy nevymizí a že lidský kontakt a přítomnost ze své podstaty potřebujeme.