Co tě, Vojto, k profesi IT infra experta přivedlo?
Vždycky mě zajímaly nové technologie. Navíc rád nahlížím “pod pokličku” věcí. Když už se o něco starám, chci také vědět, jak to přesně funguje. Co která věc umí, jak pracuje, jak se nastavuje, jaká je její úloha. Potřebuji znát i její slabá místa. Nechci být jen údržbářem, který nerozumí tomu, proč co dělá. Nic jsem se samozřejmě nenaučil hned. Jako u všeho to chtělo čas a trpělivost, než jsem se dostal tam, kde jsem dnes.
Jak bys popsal svůj běžný den?
Obvykle začínáme kontrolou monitoringu a svěřené infrastruktury. Je potřeba zkontrolovat, jestli se přes noc neudála nějaká nečekaná událost, nějaký malér. Potom následují týmové / projektové schůzky. Po nich pokračujeme plněním navazujících úkolů a přípravou podkladů. Nakonec se rozjede standardní kolečko tiketů a provozních činností. Často pokračujeme i pozdě v noci, kdy už běžný smrtelník tvrdě spí, a nasazujeme změny a opravy s minimálním dopadem na klienta.
A co přesně máš na starosti ty?
Mám ve správě farmu virtuálních serverů na technologii VMware. Asi to zní trochu jako sci-fi, ale není to tak složité. Představte si, že velké firmy mají ve svých datových centrech někdy až tisíce serverů. Ty samozřejmě nejsou vyskládané po krabicích jeden vedle druhého, ale jsou nainstalovány do jednoho velkého počítače. Mají společný výkon a paměť a na mně je starost o jeho bezproblémové fungování. Ohromnou výhodou je, že pokud dochází paměť na jednom ze serverů nebo si vlastník aplikace požádá o přidání procesoru, můžeme vše vyřešit takřka ihned. Už se tak nestává, že by server běžel naprázdno, byl nevyužitý, a my tak šetříme nejen čas, ale i peníze.
"U nás stačí mít otevřenou mysl, chuť se učit nové věci a hlavně být pečlivý."
Ve Spořce jsi téměř dva roky. Z nichž jeden nebyl úplně standardní. Jaké ty roky byly?
To je pravda. Nastoupil jsem do Spořky, trochu se rozkoukal, začal poznávat své kolegy a přišel covid a práce z domova. Bylo to náročnější období. Pořádně jsme se všichni ještě neznali a museli jsme se seznamovat po telefonech a online schůzkách. Někdy to prostě trvalo trochu déle, než jsme se vzájemně oťukali. Velkou výhodou pro nás ajťáky je, že je nám jedno, jestli pracujeme z domu, nebo z kanceláří. IT technologie - servery, o které se staráme, máme uložené v datovém centru a přistupujeme k nim tak či tak vzdáleně. Ale i pro nás je osobní kontakt samozřejmě důležitý.
Kdybys měl svým budoucím kolegům a kolegyním poradit, co by měli všechno umět, abyste byli dobrý tým?
Je to úplně jednoduché. U nás stačí mít otevřenou mysl, chuť se učit nové věci a hlavně být pečlivý.
Co tě na Spořce nejvíc baví?
Máme tu až neuvěřitelnou svobodu v rozhodování. Nic není striktně dané. V případě, že třeba objevíme nové, lepší řešení, nikdo nám nebrání ho realizovat.
Svět se teď rychle mění. Jak to pociťuješ na své práci? Máš možnost posouvat se i ty osobně?
Ve světě virtualizace je pokrok vidět téměř denně. Už si nemůžeme dovolit nasadit technologii, a pak ji jen “oprašovat“. Musíme jít s dobou, vyhledávat novinky, nenechat si nic ujít. Měli bychom být aktivní, sledovat a podílet se na výzkumech a vývojích a neustále inovovat. Jak se říká, když vám ujíždí vlak, špatně se pak do něj naskakuje.
S tím vlastně souvisí i odpověď na můj osobní rozvoj. Ve Spořce mám možnost si většinu nových technologii vyzkoušet a následně i “uvést v život”. Neznám lepší způsob, jak se člověk může rozvíjet, než být u zrodu něčeho nového.
" Ono totiž bez “vztahu” k technologiím je můžete provozovat dost těžce."
A co tvůj tým? Jaká je spolupráce s ostatními kolegy?
Prostředí, které spravuji, se dotýká velké části Spořkou provozovaných platforem. Můžu se tak setkat s téměř všemi “infra” lidmi v bance. A nasazení nejen týmů, ale i jednotlivců, mě téměř vždy ujistí, že spolupracuji se skvělými odborníky, které jejich práce baví. Ono totiž bez “vztahu” k technologiím je můžete provozovat dost těžce.
Zbývá ti nějaký čas na odpočinek? Jak nejraději trávíš svůj volný čas?
Samozřejmě! Nejlépe si odpočinu s rodinou a přáteli. Když jsem s nimi, tak už nezáleží na tom, jestli společně grilujeme, běháme po horách a ledovcích, jsme na ultratrailovém závodě nebo jenom koukáme doma na filmy.
