Ve Spořce jsi začínala v rámci Trainee programu. Co tě na programu zaujalo natolik, že ses rozhodla přihlásit?

Spořku jsem měla jako zaměstnavatele vyhlédnutou už dlouho. Líbilo se mi, že se nebojí dělat nové a odvážné věci, a říkala jsem si, že by bylo skvělé se na nich jednou podílet.

Vystudovala jsem marketing a komunikaci a už během školy jsem pracovala v oboru, takže jsem do Spořky nenastupovala úplně bez zkušeností. V posledním ročníku jsem se rozhodla změnit pozici a Spořka pro mě byla první volbou. Pravidelně jsem proto sledovala kariérní stránky, až mi do cesty přišel inzerát na pozici v Trainee programu. Když jsem si ho přečetla, hned jsem věděla, že je to to, co hledám. Kromě samotného popisu pozice mě upřímně zaujalo i množství benefitů, na které mají trainees nárok a které Spořka nabízí všem zaměstnancům. Trainee program jsem brala jako ideální možnost zjistit, jestli je prostředí banky něco pro mě, a zároveň mít prostor zkoušet nové věci, učit se a nebát se dělat chyby.

Pamatuješ si ještě na výběrové řízení? Co tě na něm nejvíc překvapilo?

Pamatuju si hlavně online pohovor s usměvavou Hankou Trhoňovou, která je dodnes moje nadřízená, a taky to, jak se mi ulevilo, že celý rozhovor vůbec nepůsobil strojeně. Asi jsem měla trochu stereotypní představu o prostředí v bance, ale výběrové řízení ji rychle rozbilo. 

V jakém týmu jsi pracovala? Popsala bys spolupráci a lidskou stránku v týmu?

Seděla jsem (a stále sedím) v týmu interní komunikace a hodně úzce jsem spolupracovala (a stále spolupracuji) s eventovým týmem. Práce v těchto týmech je hodně o spolupráci, důvěře a vzájemné podpoře. Také o tom, že i když se věci někdy zdají složité, vždycky se dá najít řešení, jak je posunout dál, když máte společný cíl. Zároveň jsem vždycky měla možnost obrátit se na někoho ve chvíli, kdy jsem si nebyla jistá nebo jsem potřebovala pomoct. 

Měla jsi už před nástupem nějakou představu, co budeš dělat? A jak moc se to shodovalo s realitou?

Z pohovoru jsem věděla, že se budu podílet na komunikaci a eventech k oslavám 200 let Spořky. Nějakou představu jsem tedy měla, ale realita ji výrazně předčila. Ani v nejmenším by mě nenapadlo, kolik se toho dá za rok po pracovní stránce stihnout a zažít. Například že si sáhnu na komunikaci a organizaci eventu pro 14 000 lidí v O2 areně nebo na konferenci na Pražském hradě. Prostě hustý. 😊 K takovým příležitostem se člověk jen tak nedostane a já jsem vděčná, že jsem mohla být u toho.

Co všechno jsi v bance během programu zkusila?

Byla opravdu hromada. Během roku jsem se dostala ke spoustě různých agend a viděla, jak fungují různé části banky v praxi. Využila jsem také možnost rotovat do jiného týmu a vybrala jsem si tým Employer Brandingu, což byla to skvělá volba. Měla jsem možnost vidět, jak ve Spořce přemýšlejí nad budováním značky zaměstnavatele, účastnila jsem se natáčení podcastů, zapojila se do tvorby kampaní. A hlavně poznala další skvělé kolegyně a kolegy.

Jakou podporu mají trainees v bance?

Velkou. Moc jsem oceňovala, že se nás od začátku ujal někdo, kdo nám pomáhal a radil i v situacích, které jsou pro nováčky důležité, a že jsme měli někoho, na koho jsme se mohli obracet s dotazy, aniž bychom si připadali trapně. To je vlastně jeden z velkých benefitů trainee programu. S „nálepkou trainee“ se člověk nemusí bát ptát ani na zdánlivě hloupé otázky.

O náš ročník trainees se starala Nikol Turková, která pro nás připravila celoroční plán. Díky němu jsme se postupně seznamovali s tím, jak to ve Spořce funguje, kdo s kým co řeší a jak na sebe jednotlivé části navazují. Součástí programu byla různá školení a workshopy, ale i méně formální akce, například společný výlet do Erste ve Vídni.

A co komunita trainees – jak jste společně trávili čas? 

Být součástí komunity trainees je velká výhoda oproti tomu, když člověk nastoupí do banky jako nováček sám. Není to jen o kontaktech, které hned na začátku získáte napříč bankou a které využijete, když je pracovně něco potřeba. Je to také takový bezpečný prostor. Všichni jsou na podobné startovní úrovni, řeší podobné věci, setkávají se s podobnými situacemi a mají podobný mindset i zájmy. Takže popracovní akce nebo společné obědy, během kterých jsme všechno sdíleli, pro mě byly nedílnou součástí celé trainee experience. S ostatními trainees jsme si extrémně sedli, takže jsme v kontaktu dodnes i mimo práci a čas od času spolu něco podnikneme. 

Po skončení Trainee programu jsi v bance zůstala. Čemu se věnuješ nyní a jaká je tvoje role?

Po skončení programu jsem dostala nabídku zůstat v týmu interní komunikace na pozici Internal Communication Specialist, na kterou jsem ráda kývla. Moje agenda je hodně pestrá a dál se podílím na krásných projektech. Především na komunikaci spojenou s novou centrálou na Smíchově, strategií Spořitelny, dalšího ročníku Future Mindset Boardu a na organizaci a rozvíjení interní komunity mladých FutureVoice. Je to další místo, kde se mohou mladí lidé ve Spořce potkávat.

Co ses během programu naučila a co ti tato zkušenost dala?

Celkovou zkušenost hodně ovlivnilo to, na jakých projektech jsem se podílela a s jakými profíky jsem spolupracovala. Pořád se učím, že i když to někdy není příjemné, vyplácí se nebát se měnit věci na poslední chvíli, zkoušet neotřelá řešení a trochu riskovat, protože právě to často přinese nejlepší výsledek. Obecně jsou to nepřenositelné zkušenosti a zážitky, které si člověk prostě musí zažít.

Co byl pro tebe hlavní důvod, proč ses rozhodla pokračovat ve Spořce dál?

Hlavním důvodem pro mě byla možnost pracovat po boku lidí, od kterých se můžu stále učit a se kterými si rozumím. Také podpora mých nadřízených, kolegyň a kolegů a nabídka být součástí dalších zajímavých projektů, které v jiných firmách buď vůbec nejsou, nebo nejsou tak časté. Tím, jak je Spořka velká, nabízí i široké možnosti, kde člověk může uplatnit své silné stránky.